Přestože může nastřelení vlasů vypadat na první pohled jednoduše, stále se jedná o chirurgický zákrok. A stejně jako jiné operace, i přemístění vlasů se pojí s určitým nepohodlím.
Během zákroku dochází k lehkému krvácení, krátce po něm se tvoří strupy a kůže okolo implantovaných štěpů otéká. Otok se může rozšířit i na čelo a k očním víčkům – účinnou prevencí je nošení elastické čelenky několik dní po operaci.
Pro první dva týdny po transplantaci je typická svědivost kůže a lehká bolestivost (při použití metody FUT je bolest vyšší a trvá až měsíc).
Vyvarujte se levných klinik!
Kvůli relativně jednoduchému provedení FUE provádějí – zejména v Turecku – také zařízení s personálem bez lékařského vzdělání.
To s sebou nese řadu rizik: nadměrným sběrem štěpů mohou nezkušení technici způsobit plešatost v dárcovské oblasti, při implantaci pod špatným úhlem zase vlasy nevypadají přirozeně. Hrozí také riziko infekce a jizvení.
Bližší informace najdete v článku 6 varovných známek, že míříte na nebezpečnou kliniku.
V některých případech přejdou zdravé vlasy do tzv. klidové fáze a následně vypadnou. Není se třeba ničeho bát, během několika měsíců – spolu s transplantovanými vlasy – dorostou.
Kdo může implantaci vlasů podstoupit?
Vlasová transplantace se nehodí pro každého. Základní omezení je dané druhem diagnózy; zákrok je vhodný pro osoby, které trpí dědičným plešatěním. Mezi další kritéria, která je třeba splnit, patří:
- věk mezi 25 až 65 lety,
- dobrý zdravotní stav (zejména dobře fungující imunita),
- dostatek vlasů v dárcovské oblasti.
Tyto aspekty zhodnotí chirurg na transplantační klinice mj. na základě kvalitních snímků hlavy a vlasů (přečtěte si, jak se správně vyfotit pro zhodnocení klinikou).
Transplantace vlasů není vhodná pro pacienty po chemoterapii (vlasy ve většině případů dorostou samy), se zjizvenou kůži na hlavě, příliš velkou ztrátou vlasů nebo při nereálných očekáváních (čelní linii nelze obnovit na stejnou úroveň, na jaké byla např. v pubertě).