Životní cyklus vlasů: jak rostou a proč vypadávají

Vypadávání vlasů se v určité fázi života dotkne až 90 % [1] (a podle některých studií dokonce 96 %) mužů [2]. Abychom pochopili, co plešatost způsobuje, je třeba nejprve porozumět tomu, co přesně vlas je, z čeho se skládá a jak roste. Nemějte obavy – připravili jsme pro vás pochopitelný popis.

Z čeho se vlasy skládají?

Vlas tvoří 2 hlavní části:

• vlasový kořen, který se naléza pod kůží,
• vlasový stvol, který je z velké části nad pokožkou a označujeme jej jako „vlas“.

Vlasový kořen prochází dvěmi svrchními vrstvami kůže (pokožkou a škárou) a na konci se rozšiřuje ve vlasovou cibulku. Ta je z velké části vyplněna kmenovými buňkami, ze kterých vlas roste.

Kořen a cibulku obaluje vlasový folikul, napojený na krevní oběh, který k vlasu přivádí živiny potřebné pro jeho růst (ten také reguluje). Součástí folikulu jsou mazové (a někdy potní) žlázy. Právě folikul, vlasová cibulka a mazové žlázy hrají ve vypadávání vlasů zásadní roli (viz dále).

Vlasový stvol (samotný vlas) se skládá z odumřelých buněk vznikajících v cibulce. Většinu stvolu tvoří keratin – protein, který je mj. také hlavní stavební sloužkou nehtů.

Folikuly se shlukují do tzv. folikulárních jednotek – v té jsou typicky 2 až 4 folikuly (i s vlasy), ve výjimečných případech jich může být až osm [3].

Životní cyklus vlasů

Při normálním růstu vlas prochází čtyřmi fázemi, které se opakují stále dokola: etapou anagenu, katagenu, telogenu a exogenu.

Růstová (anagenní) fáze – během této etapy je vlas spojený přímo s cibulkou. Díky přísunu živin a produkci nových buněk roste (průměrnou rychlostí 1 cm za měsíc). Růstová fáze trvá typicky 2 až 6 let a ovlivňuje mj. konečnou délku vlasu. U zdravého člověka se v anagenní  fázi nachází asi 85 % všech vlasů.

Přechodná (katagenní) fáze – po určité době růstu vlasu se folikul začne zmenšovat. Následkem toho se vlas oddělí od spodní části vlasové cibulky, přijde o přísun živin a přestane růst. Na odděleném konci vzniká keratinová zátka, která drží vlas v kůži. Katagenní fáze trvá 2 až 3 týdny a nachází se v ní asi 1 % vlasů na hlavě.

Klidová (telogenní) fáze – vlasový folikul je neaktivní a regeneruje, vlas neroste. Klidová etapa trvá okolo tří měsíců a u zdravého člověka se v ní nachází asi 14 % vlasů [4, 5]. 

Při velké stresové zátěži může do klidové fáze přejít až 70 % vlasů [6], které následně vypadnou. Jde o jev zvaný telogenní effluvium, druhou nejčastější příčinu padání vlasů.

Exogenní fáze (vypadnutí vlasu, též brzký anagen) – po skončení odpočinkové etapy začne z vlasové cibulky růst nový vlas. Odspodu tlačí na předchozí stvol a nakonec způsobí jeho vypadnutí. Tím celý cyklus přejde zpět do anagenní fáze a opakuje se.

Padání vlasů je normální – ale jen do určité míry

Podle posledních studií vypadne průměrnému muži za den okolo 10 vlasů (dříve se uváděl průměrný denní výpadek asi 100 vlasů) [7, 8].

Pokud vlasů padá víc, je na vině pravděpodobně dědičná plešatost, tzv. androgenní alopecie (male pattern baldness). Vlivem hormonů dochází ke zmenšování vlasového folikulu, zkracování růstové etapy a prodlužování klidové fáze. Vlasy se ztenčují a jsou v kůži slabě uchycené, takže snadno vypadnou.

Nakonec se folikul zmenší natolik, že během anagenní fáze stvol nedokáže vyrůst nad pokožku – člověk se stává plešatým [9].

Proč se folikuly zmenšují a jakou roli hrají geny?

Zmenšování vlasového folikulu podněcuje vysoká koncentrace dihydrotestosteronu (DHT). Vzniká z testosteronu působením enzymu zvaného 5-alfareduktasa (5-AR), která se ve vysoké koncentraci nachází mj. v mazových žlázách vlasů.

DHT se pak s mazem dostává k samotnému vlasovému folikulu a (dosud neobjasněným mechanismem) způsobí, že se začne zmenšovat. 

To, do jaké míry vás dědičné plešatění postihne, určuje především to, kolik vaše tělo vytváří testosteronu (proto se s androgenní alopecií setkáváme téměř výhradně u mužů) a 5-AR. Je důležité říct, že hladinu obou látek určuje převážně vaše genetická výbava. A přestože své geny nezměníte, existuje několik způsobů, jak s padáním vlasů bojovat.

5 nejčastějších mýtů o vypadávání vlasů

Teď, když rozumíte podstatě plešatění, je vám asi jasné, že spousta pověr o vypadávání vlasů staví na nesmyslném základě:

• Každodenní mytí vlasů odstraňuje přirozené, vyživující oleje a způsobuje vypadávání vlasů (lež) – pravidelné mytí pomáhá odstranit maz, který může ucpat póry a způsobit hromadění DHT u folikulů (a tím pádem jejich zmenšování). Vlas samotný se skládá z odumřelých buněk a přítomnost vyživovacích látek nemá na jeho růst žádný vliv.
• Časté gelování zablokuje vlasové folikuly a růst vlasů (lež) – problém může nastat pouze v případě, kdy si gel aplikujete na kůži a nastane zánět. Je proto důležité nanášet tužidla výhradně na vlasy.
• Existují přípravky, které růst vlasů obnoví (lež) – folikuly zmenšené působením dihydrotestosteronu nemohou zpět regenerovat a nové také nevznikají. Vypadávání vlasů dočasně zastavíte aplikací přípravků s minoxidilem (zvyšuje přísun živin k folikulu) a finasteridem (blokuje tvorbu DHT). Jedinou klinicky otestovanou metodou pro obnovu vlasového porostu s přesvědčivými výsledky je transplantace vlasů.
• Transplantace nemá smysl, z určitých míst na hlavě vypadne každý vlas (lež) – „osud“ vlasu neurčuje jeho poloha, ale genetické naprogramování. Studie prokázaly, že určité vlasy vypadnou i po přemístění mimo oblast vypadávání – a naopak, vlasy, které jsou proti padání odolné, nevypadnou ani po transplantaci do plešatého místa.
• Ženy na změnu struktury vlasů netrpí (lež) – trpí, jen je trápí především ztenčování vlasů. Na plešatění navíc mohou užívat léky na blokování testosteronu (což u mužů není dost dobře možné).